Labradorský retrívr (Labrador Retriever)
Základní charakteristika: Labradorský retrívr je pes, který je svému pánovi a jeho rodině velice oddaný. Svému pánovi se vždy snaží zavděčit. Bývá věrný a celé rodině je dobrým přítelem. Ke známým lidem bývá přátelský, k cizím nedůvěřivý. Při správné výchově nebývají problémy ani s jinými domácími zvířaty. Problémy nebaví ani při setkáních s jinými psy.
Anglický název plemena: Labrador Retriever
Krajina původu: Velká Británie
Doba vzniku: 19. Století.
Původní využití: Lovecký pes.
Využití dnes: Lovecký pes, služební pes, polní závodník a společník.
Průměrná délka života: 12 – 14 let.
Hmotnost: 25 – 34 kg.
Výška v kohoutku: Feny: 54 – 56 cm. Psi: 56 – 57 cm.
Plemeno: FCI VIII. – Retrívři, slídiči a vodní psi. Sekce 1 – Retrívři. S pracovní zkouškou.
Oficiální zkratka v ČR: LR
Číslo standardu: 122/ 29. 01. 1999 (Velká Británie)
Historie: Patří do skupiny nejstarších anglických plemen. Plemeno pochází z Newfoundlandu a do Anglie, s níž je nejčastěji spojován, se dostalo spolu s ostatními příslušníky plemen retrívrů až ve 30. letech 20. století díky newfoundlandským rybářům. Již v 17. století používali námořníci na Newfoudlande velké černé psy, které byly známy pod jménem malý vodní pes, byly vycvičeny, aby plavali mezi pobřežím a loděmi a tak přinášely různé předměty. Pomáhali zde i při vytahování rybářských sítí na břeh. Tyto psi byli předky novofunlandských psů a Landseer, ale i některých dalších plemen. Ze psů, kteří se z Kanady z pobřeží Newfoundlandu dostali do Anglie, vyšlechtil třetí vévoda z Malmesbury plemeno pro lovecké účely, které nazval Labrador retrívr. V krvi labradorského retrívra kolují i geny pointer, který dali psovi dobrý čich, vytrvalost, nenáročnost a v neposlední řadě kladný vztah k vodě. Díky tomu je plemeno dodnes používáno při lovech pernaté zvěře.
Typy: Toto plemeno se nevyskytuje v dalších variantách.
Celkový vzhled: Labradorský retrívr je pes silné konstituce, středně velký, mohutný, aktivní pes se širokou lebkou, hlubokým hrudníkem a širokou, silnou zádí těla. Hnědé oči v tvaru listu jsou středně velké a mají dobromyslný a inteligentní pohled. Uši nebývají příliš velké ani těžké, jsou neseny vzadu, svěšené a přiléhající k hlavě. Krk je silný, mohutný a dobře nasazený. Hruď má dostatečně širokou a hlubokou. Nohy mocné a mají pevný kosterní podklad. Pro toto plemeno je charakteristický jeho ocas (vydří ocas), který je středně dlouhý, u kořene silný a směrem ke konci se zužující. Neměl by být přetočený na hřbet.
Srst a barva srsti: Srst labradorského retrívra je krátká, rovná, bývá hustá a nesmí být zkadeřená, při dotyku bývá tvrdá. Je odolná proti vodě a nepřízni počasí. Barva bývá černá, žlutá nebo čokoládově hnědá. Žlutá se vyskytuje v odstínech od světle smetanové po liščí hnědou. Čokoládová barva je u nás ještě stále poměrně vzácná. Malé bílé skvrny jsou přípustné pouze na hrudi.
Péče: Labrador není náročný pes. Krátkou srst je třeba alespoň jednou týdně kartáčovat, v období línání ji kartáčujte častěji. Pro česání je vhodné použít hřeben s přírodními štětinami. Uši udržujte čisté, drápky krátké. Také se starejte o jeho chrup.
Povaha: Mezi nejvýše ceněné vlastnosti tohoto plemene patří ovladatelnost, vynikající čich, učenlivost a pracovitost. Plemeno je snadno cvičitelné i pro začátečníka, perfektně vychází s dětmi a je to beze sporu jedno z nejvhodnějších plemen do rodiny.
Vztah k dětem: Dobře vychovaný pes, nemá s dětmi žádné problémy, má k nim přátelský vztah. A je při nich mimořádně spolehlivý. Děti však musí tolerovat potřeby psa a nerušit jej při krmení, odpočinku.
Výchova: Labrador je velice dobře ovladatelný pes, a je vhodný i pro začátečníka. Jako u každého jiného plemene je však nutná výchova a minimálně základní výcvik poslušnosti. Od začátku byste měli vědět, co pes smí, a co ne, a na tom důsledně trvat. Při výcviku tohoto psa dosáhnete nejlepších výsledků, pokud jej budete provádět formou hry. Výcvikem psa nesmíte přetěžovat, ze začátku postačí 2x – 3x denně po pěti minutách, na správném vykonání povelu však musíte trvat. Velmi důležitý je neustálý kontakt s lidmi.
Držení: Může bydlet jak v kotci, tak v bytě. Vyžaduje ale stálý kontakt s člověkem. Kotec by měl mít dobře izolovanou boudu, s dostatečně velkým výběhem. V kotci ho nenechávejte dlouho samotného, berte jej často k sobě domů a na procházky.
Pracovní využití: V dnešní době se plemeno využívá jak pracovně na dohledání, aport tak kupříkladu i jako pes slepecký. Díky svému dokonalému čichu je využíván i při záchranných akcích jako pes lavinový, protidrogový a v neposlední řadě jako pes terapeut. Není však vhodný tam, kde se vyžaduje ostrost.
Hlídací využití: Není příliš vhodný na hlídání obydlí, a to hlavně pro jeho důvěřivost a krotkost.
Pohyb a fyzické vlastnosti: Labradorský retrívr potřebuje mnoho pohybu, který byste mu měli v hojné míře dopřát. Tito psi také milují vodu, a velice rádi plavou.
Kynologie: Agility, aportování.
Nejčastější nemoci: Poruchy zraku, artritida kloubů, dysplazie kloubů, epilepsie, alergie.
Zvláštnosti plemene: Mnoho těchto psů trpí nadváhou. V začátcích čistokrevného chovu, byli psi se světlým zbarveným z chovu vylučování nebo byli utraceni již při narození. O to pozoruhodnější je, že i přes tuto selekci se barva zachovala až do dnešní doby, kdy je povolena jak černá, žlutá tak i vzácnější hnědá barva.
Příprava na výstavu: Pokud chcete, svého psa vystavovat, spojte se s některým klubem chovatelů labradorského retrívra a staňte se jeho členem. Než půjdete poprvé na výstavu se svým psem, zkuste navštívit jinou výstavu jako pozorovatel. Pes si tak navykne rušnému prostředí a přítomnosti na mnoho dalších psů. Psa musíte naučit stát ve výstavním postoji, kde se ukážou všechny jeho přednosti. Nejdůležitější je krásný vzhled psa, udržovaná srst, a také chování psa. Rozhodčí pozoruje stavbu těla, dělá prohlídku zubů a skusu, samcem také varlata.
Rady a doporučení: Je nezbytně nutné, aby měl labrador většinu dne společnost, samota ho stresuje.
Výživa štěněte: Štěně pro svůj vývoj potřebuje krmivo, které zaručí správný vývoj kostry a svalů. Musí rovněž obsahovat všechny potřebné živiny, minerální látky a vitamíny. Pro štěňata jsou velmi vhodné kvalitní suché krmné směsi, které jsou určeny pro rostoucí a mladé psy.
Výživa dospělého psa: Je nutné vybrat krmivo co nejvhodnějšího složení, protože složení potravy má vliv na zdraví, temperament a kvalitu srsti.
Výživa starého psa: Starší psi, kteří se již méně pohybují a častěji spí, potřebují krmivo pro seniory, na toto krmivo je nutné procházet pozvolna. Je dobré podávat psovi potravu častěji a v malých dávkách.
Pingback: Jak se dělá smečka | Psí plemena()