Appenzellský salašnický pes (Appenzeller Sennenhund)
Předci Appenzellského salašnického psa byli Molojské dogy, jejichž pravlastí bylo území dnešního Švýcarska. Je to ideální společník, potřebuje však velké prostory.
ANGLICKÝ NÁZEV:
Appenzeller Sennenhund
PŮVOD:
Počítá se, že předci Appenzellského psa byli Molojské dogy, jejichž pravlastí bylo území dnešního Švýcarska, spolu s táhnoucími plemeny v 1. století před naším letopočtem. Avšak formování rasy Appenzellského psa se účastnila různá pastýřská plemena. Na konci 19. století švýcarský chovatel psů Franc Šertenlejb plemeno vyšlechtil a v roce 1908 jim bylo přiděleno toto jméno.
POPIS:
Je to silný, pevný pes. Výška v kohoutku je 48 až 58,5 cm, váha 23 až 25 kg. Tělo je trochu prodloužené, ale vcelku proporcionální, končetiny s rozvinutým svalstvem. Má silné čelisti a mohutný krk. Ocas je zahnutý na záda. Srst krátká, těsně přiléhající, lesklá. Barva je trojbarevná, černá s nádechem a bílým označením na hlavě, krku, hrudi, tlapách i konci ocasu.
VÝŠKA:
Pes má v kohoutku 52 až 56 cm, přípustná výška 50 až 58 cm.
Fena má v kohoutku 50 až 54 cm, přípustná výška 48 až 56 cm.
VÁHA:
Váží asi 23 až 25 kg.
SRST:
Srst je krátká, těsně přiléhající, lesklá. Barva je trojbarevná, černá s nádechem a bílým označením na hlavě, krku, hrudi, tlapách i konce ocasu.
CHARAKTER:
Je to univerzální pracovní pes, s dobrosrdečným a přátelským charakterem. Appenzellský pes je ideální společník, potřebuje však velké prostranství a aktivní život.
PLEMENO:
FCI II. – Pinčové a knírači, molossoidní a švýcarští salašničtí psi.
Sekce 3 Švýcarští salašničtí psi.
Bez pracovních zkoušek.
OFICIÁLNÍ ZKRATKA V ČR:
APZ
ČÍSLO STANDARDU:
46 / 08.07.1993 (Švýcarsko)