Americký kokršpaněl (American Cocker Spaniel)
Základní charakteristika: Americký kokršpaněl je vyrovnaný pes, bez sklonu k bázlivosti. Je schopný značné rychlosti, v kombinaci s ohromnou výdrží. Je to poslušný, veselý a laskavý pes, s pevným charakterem. Velice lehce si přivykne k jakémukoliv životnímu stylu. Americký kokršpaněl však často podléhá záludným nemocem, včetně epilepsie. V domě je však všeobecným miláčkem, překrásným druhem a společníkem. Přestože je Americký kokršpaněl především lovecký a přátelský pes, velice populární je také jako pokojový pes. Libuje si v dlouhých a častých procházkách.
Anglický název plemena: American Cocker Spaniel
Krajina původu: USA
Doba vzniku: Kolem roku 1800.
Původní využití: Aportér drobné zvěře.
Využití dnes: Společník.
Průměrná délka života: 13 – 14 let.
Hmotnost: 11 – 13 kg.
Výška v kohoutku: Feny: 35,5 cm. Psi: 38 cm.
Plemeno: FCI VIII. – Retrívři, slídiči a vodní psi. Sekce 2 – Slídiči. Bez pracovní zkoušky.
Oficiální zkratka v ČR: AK
Číslo standardu: 167/ 22. 01. 1999 (Velká Británie)
Historie: Američtí i angličtí kokršpanělé mají stejný původ. V dávné historii byli všichni španělé považováni za jedno plemeno. V roce 1570 dr. Caius, lékař královny Alžběty II., Popsal ve své knize dvě plemena španělů – loveckého psa, který byl silnější a větší, a malého španěla, který byl spíše přítulným mazlíčkem. Menší a větší španělé se začali rozlišovat až v polovině 19. století, kdy psi vážící více než 11 kg byli označováni jako polní, a ty menší jako kokři. V dnešní době známe dvě plemena kokršpanělů – amerického a anglického. Americký kokršpaněl je nejmenším zástupcem těchto loveckých psů, jako samostatné plemeno byl uznán v roce 1946, kdy AKC přistoupil na rozlišné hodnocení obou typů kokršpanělů, a tyto mezi sebou chovatelé přestali křížit. Americký kokršpaněl je poměrně moderní plemeno, a proto se stále ještě vyvíjí. Toto plemeno je v USA a Kanadě velmi oblíbené, a získalo si své příznivce i jinde ve světě.
Typy: Toto plemeno se nevyskytuje v žádných dalších variantách.
Celkový vzhled: Americký kokršpaněl je menší než anglický kokr, má kratší čenich i tělo, ale je daleko více osrstěn. Je nejmenším ze všech loveckých španělů a má ideální, kompaktní postavu. Hlava je zaoblená, s kulatýma, plnýma očima, které mají lehce mandlový výraz. Barva očí je tmavohnědá až černá u tmavých psů, u světlých jedinců musí být alespoň oříšková, obecně však platí, čím jsou oči tmavší, tím lépe. Okraje očních víček jsou napjaté. Uši jsou převislé, nasazené ve výši očí, dlouhé a dobře osrstěné rovnou nebo jemně vlnitou srstí. Nosní houba je dostatečně veliká, tlama hluboká a široká se silnými zuby s nůžkovým skusem. Hřbet má kokr silný, mírně klesající, hrudník široký a žebra dobře klenutá. Ocas se již nesmí kupírovat.
Srst a barva srsti: Srst je na hlavě jemná a krátká, na trupu střední délky s hustou podsadou. Srst má být lesklá, rovná nebo mírně vlnitá. Barva srsti je černá, černá s pálením, světle krémová až temně červená, hnědá, hnědá s pálením nebo vícebarevná. U jednobarevných psů jsou povoleny bílé znaky na hrudi nebo hrdle, jinde na těle jsou nepřípustné. Vícebarevné psi musí mít dvě nebo více barev od sebe zřetelně ohraničeny, jedna z těchto barev musí být bílá. Odchylky v barevnosti se na výstavách penalizují nebo diskvalifikují.
Péče: Srst amerického kokršpaněla vyžaduje značné množství péče, musí se pravidelně kartáčovat a vyčesávat a několikrát do roka stříhat. Na hřbetu se nestříhá, pouze trimuje. Péče o srst výstavního psa je náročnější. Nutné je důkladné pročesání nejméně každý druhý den a trimování asi po šesti týdnech. Také je nezbytné častější koupání. Důležitá je pravidelná kontrola čistoty uší, zuby je dobré občas prohlédnout, zda se na nich netvoří zubní kámen, drápky psa je nutné udržovat krátké. Přebytečné chlupy mezi polštářky na tlapkách a ve zvukovodu se musí odstranit zastřižením.
Povaha: Americký kokršpaněl potřebuje těsný kontakt se svým pánem, kterému je velmi oddaný, někdy je na něm až citově závislý. Celé rodině bývá velmi příjemným a veselým přátelům a ideálním kamarádem. Miluje lidi, a také k cizím lidem se chová většinou pěkně a ukázněně. Je to velmi společenský pes a soužití s ostatními psy nebo jinými domácími zvířaty bývá bez problémů.
Vztah k dětem: Americký kokršpaněl miluje i děti, je jim výborným společníkem při jejich hrách. Je však nutné jej uchránit před příliš divokým dováděním dětí, protože nemá rád hrubé zacházení a nenechá si to líbit. Pokud děti tolerují potřeby psa, bývá jejich vztah velmi přátelský a pěkný.
Výchova: Je to velmi inteligentní pes, který je schopen se rychle naučit spoustu povelů. Někdy máte dojem, že vám skutečně rozumí. Má také dobrou paměť a je pozoruhodně vynalézavý, zvláště když jde o to, získat nějakou laskominu. Obecně se tvrdí, že jejich mentální úroveň je na úrovni pětiletého dítěte. Americký kokr je aktivní, rychlý a vytrvalý pes, který miluje procházky i koupání. Pokud ho však od štěněčího věku nebudete dostatečně zaměstnávat, stane se z něho pecivál se sklonem k tloustnutí. Kokři totiž perfektně přejímají životní styl svého pána. Jsou to veselí a laskaví psi, kteří na výstavách obvykle dobře spolupracují, pokud ví, že dostanou odměnu. Protože na honech byli nuceni k samostatnému rozhodování, jsou někdy trochu svéhlaví, a pokud se jim něco nelíbí, dá to dost přesvědčování. Přesto to jsou vynikající, krásní a milí společníci, kteří milují děti a lidi i mimo své členy rodiny.
Držení: Americký kokršpaněl se snadno přizpůsobí jak životu ve městě, tak na venkově. Je vhodný do městského bytu, a také na vesnici by měl být držen doma, protože potřebuje neustálý blízký kontakt se svým pánem a celou rodinou.
Pracovní využití: Americký kokršpaněl si dnes získal největší oblibu jako mazlíček a přítel rodiny, může být však stejně vhodný jako lovecký pes. Dnes se však jako lovec využívá minimálně, je chován spíše pro výstavní účely, a náročná úprava jeho srsti také myslivcům příliš nevyhovuje.
Hlídací využití: Pro svou přátelskou povahu k lidem není americký kokršpaněl příliš vhodný ke hlídání.
Pohyb a fyzické vlastnosti: Tento pes je velmi aktivní a potřebuje mnoho pohybu, i když se také rád povaluje třeba na gauči. V tom by se však neměl příliš podporovat a je třeba dopřát mu hodně pohybu na dlouhých procházkách i možnost volného výběhu. Kondici psa lze také udržovat účastí na různých psích soutěžích.
Kynologie: Agility, aportování, lov.
Nejčastější nemoci: Vzhledem k tomu, že je to přešlechtěný pes, trpí často genetickými poruchami, jako je epilepsie. Fenky mají také sklon k rakovině vaječníků a mléčných žláz, což může minimalizovat včasná kastrace. Dále dysplazie kyčelního kloubu, ledvinové nemoci a seborrhoea – páchnoucí kůže.
Zvláštnosti plemene: Kokr se nikdy nesmí krmit jídly z kuchyně a restaurací. Vždy musí mít kvalitní krmivo z obchodů pro zvířectvo. Nejvhodnější jsou konzervy a suchá strava. Hlavní je dodržování pravidelnosti krmení.
Příprava na výstavu: Na tuto událost by měl být pes velmi dobře připraven. Americký kokršpaněl se ve výstavním kruhu většinou chová perfektně, musí však znát atmosféru výstav. Pes by měl na výstavě být ve vrcholné kondici, musí umět stát ve výstavním postoji, musí se umět ladně pohybovat ve výstavním kruhu a musí být připraven na doteky rozhodčího. Je nutno počítat s prohlídkou chrupu, případný zubní kámen musí být tedy odstraněn již před výstavou, as prohlídkou varlat u psů. Srst psa by měla být dokonale upravená.
Rady a doporučení: Pokud se rozhodnete pro chov tohoto psa, odmění se vám za vaši péči a lásku svou krásou a oddaností, a najdete v něm rodinného přítele, mazlíčka a bezstarostného a veselého společníka. Stále v něm přetrvává lovecký duch jeho předků, proto mu musíme dopřát dostatek pohybu.
Výživa štěněte: Štěněti a mladému rostoucímu psovi je nutné zajistit stravu, která kromě důležitých základních živin obsahuje také vitamíny a minerální látky. Všechny tyto požadavky splní některé z kompletních suchých krmiv garantovaných výrobců, které se dají zakoupit ve specializovaných prodejnách. K těmto krmivům již není nutné přidávat další doplňky.
Výživa dospělého psa: Pokud chcete u psa v aktivním věku udržovat dobrý zdravotní stav, vynikající fyzickou kondici a krásnou srst, musíte vybrat kvalitní krmivo. Ve specializovaných prodejnách jsou k dostání krmiva, které uspokojí potřeby vašeho pohybově aktivního psa zvýšeným příjmem energie.
Výživa starého psa: Pes, který již dosáhl vyššího věku, se méně pohybuje a více spí. V tomto období je dobré postupně přejít na odlehčenou stravu pro psy seniory, která nezatěžuje organismus psa, je lehce stravitelná a dodá veškeré živiny, které pes potřebuje. I takováto krmiva jsou v podobě kompletních suchých krmných směsí k dostání ve specializovaných prodejnách.
Pingback: Ideální plemeno pro každého - Plemena psů()