Než si opatříte psa, musíte to rozvážit stejně, jako když si pořizujete auto, a musíte si položit několik konkrétních otázek. K čmu mi má sloužit? Jakou má spotřebu? Mám čas se o něj pravidelně starat? Kde bude odpočívat? Jsem schopen ovládnout (cvičit) typ psa, který jsem si vybral? A navíc otázku, kterou si při koupi auta neklademe: Jsem ochoten se upsat psovi na celý jeho život? (v průměru 12 let)?

Jakého psa?

Zkuste uvážit váš životní styl, vaše fyzické schopnosti, temperament a vemětte v úvahu nároky psa. Teprve pak se rozhodujte o jeho věku, velikosti, pohlaví a o tom, zda to má být míšenec nebo pes s rodokmenem. Německý ovčak nebo barzoj se nehodí do bytu v šestnáctém poschodí, něměcká doga sežere tolik masa jako dvouletý lev a afgánský chrt vyžaduje stálou péči o srst. Nejdřív přemýšlejte a přemýšlejte důkladně. Když nemáte dost místa, dost peněz nebo nechcete-li se psem denně cvičit, uvažujte raději o malém psu. Malí psi žijí obvykle déle než větší plemena, ale společensá plemena mívaí kratší život než malí psi jiných plemen. Jestliže potřebujete společníka, přítele nebo hlídače, proč byste pořizovali psa s rodokmene? Míšenci jsou levní, jsou k mání ve všech velikostech, věnují vám i vyžadují od vás právě tolik nákonnosti jako psi s dlouhým rodokmenem, jsou méně náchylní k chorobám a mají vrozené zdravé jádro, které vědci zdůvodňují právě kombinací přirozených vlastností hybridů.

Štěně nebo dospělí pes?

Mít štěně je radost, hlavně když máte děti. Jestli však chcete mít společníka, kterého můžete brát na procházky, je nejlepší mladý dospělý pes. Pro staré lidi je péče o štěně náročná, ale mohou docela dobře poskytnout domov odloženému staršímu psu. Ujistěte se, jestli starší pes, jehož chcete koupit, je čistotný – u psa, který prožil dlouhý čas v psinci, tomu tak nemusí být. Štěně bude potřebovat někoho, kdo mu nahradí matku, bude na něj dávat pozor, bude ho krmit, učit čistotnosti a stráví mnoho času vytvářením dobrých vzájemných vztahů. Pokud jste však celý den mimo domov, vůbec o štěněti neuvažujte.

Pes nebo fenka?

Nemusí být vždy lehké se rozhodnout, kterému pohlaví dáme přednost. Pokud se nechcete zabývat chovem, mluví proti feně několik důvodů. Ten hlavní je hárání, to je rozmnožovací cyklus, který se dvakrát do roka opakuje. Během hárání je fena přitažlivá pro psy a ti ji obtěžují, také může mít snahu utíkat a toulat se. Určitým lidem zase vadí vaginální výtok feny, obtížná bývá i falešná březost, k níž mají některé feny sklon. Kastrace nebo periodické užívání antikoncepčních léků můžeč také podstatně zvýšit náklady na držení feny. Mnozí lidé jsou přesvědčeni, že psi jsou vyrovnanější než feny. Psi zase nemohou často odolat vábení háravé feny v okolí a vydávají se na toulky za romantickým dobrodružstvím.