Základní charakteristika: Německý ovčák je známý svojí inteligencí, talentem k libovolnému výcviku, oddaností k chovateli, vytrvalostí i výjimečnou oblíbeností.
Temperamentní, přitom snadno ovladatelný pes, vyrovnaný a odvážný. Nenáročný a přizpůsobivý. Velmi oddaný svému pánovi i jeho rodině, snášenlivý k dětem i k domácím zvířatům.

Anglický název plemena: German Shepherd Dog, orig. Deutscher schäferhund

Krajina původu: Německo

Doba vzniku: 19. Století.

Původní využití: Ovčácký, služební pes, hlídač.

Využití dnes: Služební pes, hlídač, společník.

Průměrná délka života: 12 – 13 let.

Hmotnost: Feny: 22 až 30 kg. Psi: 30 až 40 kg.

Výška v kohoutku: Feny: 56 až 61 cm. Psi: 61 až 66 cm.

Plemeno: FCI I. – Ovčáci a honáčtí psi. Sekce 1 – Ovčáci s pracovní zkouškou.

Oficiální zkratka v ČR: DS

Číslo standardu: 166 (Německo)

Historie: V různých oblastech Německa existovali místní pastevečtí psi. Jejich typ a stavba těla se měnily v souladu s terénem a způsobem práce s dobytkem. V devatenáctém století ale postupně narůstal zájem o vlastní domácí plemeno ovčáků. A tak chovatelé ve Wurttembergu hledali inspiraci a pomoc na severu, zejména mezi turingskými psy, aby zlepšili postavení uší a barvu srsti, které jejich psi neměli. Zvláště se cenilo šedé vlčí zbarvení turingského ovčáka, jehož otevřená povaha a radost ze života byly žádoucí vlastnosti, které bylo třeba přenést na jižní plemena. Typy srsti různé hustoty a délky se neomezovaly na konkrétní oblasti, a tak, navzdory pozdějším snahám o stabilizaci typu srsti, jsou ještě vždy přípustné různé varianty. V roce 1899 vznikla organizace – Der Verein fur Deutsche Schäferhunde – SV, jejímž prezidentem se stal kapitán kavalérie Max von Stephanitz, který hodnotil ovčáka ve světle nových funkcí a povinností. Zřejmě nejzřetelnější charakteristikou, kterou bylo třeba využít, byl hlídací instinkt psa, na základě kterého ovčáčtí psi od nepaměti chránili stáda před nevítanými návštěvníky a útočníky. Německý ovčák brzy začal působit v roli policejního psa.  Schopnosti německých ovčáků, které si už policejní složky plně ověřily, se po vypuknutí první světové války začaly využívat v armádě. Výborné sluchové a čichové schopnosti se projevily jako nesmírně cenné při strážní službě, kde psi varovali hlídky před útokem nepřítele. Tyto vlastnosti se využívaly také při vyhledávání zraněných vojáků na bojišti či doručování pošty do zákopů.

Typy: Německý ovčák se vyskytuje ve formě s krátkou tvrdou srstí, s dlouhou tvrdou srstí a dlouhosrstý. Pro výstavy je však povolen pouze typ krátkosrstý.

Celkový vzhled: Středně velký pes obdélníkového formátu, silný a velmi svalnatý. Hlava je klínovitého tvaru velikostí úměrná tělu, čenich silný, černý, nosní hřbet rovný. Uši středně velké, vysoko nasazené, zašpičatělé, natočené dopředu. Štěňata je mají svěšená. Oči středně velké, mandlového tvaru, co nejtmavší. Hřbet rovný, záď dlouhá, mírně se svažující. Hrudník ne příliš široký, břicho mírně vtažené. Ocas vysoko nasazený, bohatě osrstěný, dosahuje nejméně po hlezno, nepřesahuje ale polovinu nártu. V klidu dole dolů, při vzrušení se zvedá.

Srst a barva srsti: Srst se skládá ze dvou vrstev, husté, jemnější podsady a rovné, tvrdé, přiléhající a co možná nejhustší krycí srsti. Srst je na uších a na hlavě kratší. Delší srst je nežádoucí. Barva je černá s červenohnědými, hnědými, žlutými až světlešedými znaky. Celočerná, jednobarevně šedá, nebo šedá s tmavým vlkošedým zbarvením. S černým sedlem a maskou. Nenápadné malé bílé znaky na hrudi nebo světlé zbarvení na vnitřních stranách končetin jsou přípustné, ač nežádoucí. Psi bez masky, se světlými až pichlavě žlutýma očima, světlých až bělavých znaků na hrudi a na vnitřní straně končetin, s bílými drápy nebo červenou špičkou ocasu se považují za slabě pigmentované. Podsada je vždy lehce našedlá. Bílá barva není přípustná.

Péče: Psi s delší srstí vyžadují pravidelné kartáčování. Krátkosrsté variety stačí jednou za čas vyčesat. Pro pravidelné denní kartáčování je vhodné použít kartáč s přírodními štětinami nebo drátěný kartáč. Každodenní kartáčování je nutné k odstranění uvolněné srsti, ke stimulaci jejího přirozeného promašťování a k odstranění prachu a lupů. Psa koupejte jen v případě nutnosti, a použijte přitom kvalitní šampon, určený pro psy, nikdy nepoužívejte prostředky pro mytí vlasů. Uši psa je nutné udržovat v čistotě, drápky krátké.

Povaha: Svému pánovi a jeho rodině je německý ovčák velmi oddaný a věrný, celé rodině je výborným přítelem. Ke známým lidem je také velmi přátelský, k lidem cizím však bývá nedůvěřivý. Při správné výchově a dobrém seznámení nebývají problémy ani s jinými domácími zvířaty, ani při setkání s ostatními psy. Ve styku se psy se projevuje jeho hravost, rád se s nimi přátelí a komunikuje.

Vztah k dětem: Dobře vychovaný pes má k dětem velmi dobrý, přátelský vztah. Děti však musí tolerovat potřeby psa a nerušit jej např. při odpočinku nebo při krmení. Při styku s cizími dětmi je však, jako i u jiných psů, nutný dohled dospělé osoby, stejně jako při styku s velmi malými dětmi.

Výchova: Bezpodmínečně vyžaduje výcvik. Ačkoliv je dobrým společníkem, měl by mít i odpovídající zaměstnání. Bohužel, s ohledem na četnost německých ovčáků, ne vždy uvážlivému chovu a také nevhodné výchově vyskytují se občas mezi nimi problémoví jedinci. Vzhledem k vysoké inteligenci se tento pes velmi dobře a poměrně snadno vychovává. Dobře, rychle a rád se učí, jeho výchova však musí být důsledná a pes vyžaduje mnoho pozornosti a času svého majitele. Hodně pracujte se svým hlasem. V období sedmého až čtrnáctého týdne života probíhá u štěněte důležitá fáze vývoje, ve které je velmi citlivý na okolní prostředí. V této fázi bychom ho měli naučit, aby neměl strach z cizích lidí a zvířat, což se poté kladně odrazí v jeho budoucích letech. Německý ovčák je znám svou schopností plně poslouchat svého pána. Má vlohy se plně podřídit rozkazům a povelům, ale k těmto dovednostem ho musíme postupně dovést cestou učení, nikoli bitím. Při užití násilí se pes stane bázlivým až nebezpečným svému okolí.

Držení: Toto plemeno je vhodné jako pro chov doma v bytě, tak v kotci na zahradě. V bytě potřebuje pes pelech s měkkou podložkou, dostatečně velký, aby se na něm mohl pohodlně natáhnout. Venkovní kotec by měl mít dobře izolovanou boudu s možností výběhu. V kotci by však pes neměl být stále osamocen, berte ho často domů a na vycházky.

Pracovní využití: Německý ovčák se uplatňuje po celém světě v policejních, záchranářských, vojenských i společenských službách. Původně také jako pastevecký pes se však dnes už téměř nevyužívá. Německý ovčák je pes velice energický, aktivní a vytrvalý, proto se uplatňuje spíše jako partner policistů, horské služby, záchranné služby, vyšetřovatelů hasičů a také jako společník výborný osobní hlídač a „sportovec“ pro účast na závodech z výcviku, výstavách, kde je také požadována jejich fyzická vytrvalost.

Hlídací využití: Německý ovčák je výborný hlídač jak osob, tak i majetku. Nevítaného návštěvníka vždy zadrží. S oblibou je využíván na střežení objektů i osob.

Pohyb a fyzické vlastnosti: Tento pes stále vyžaduje pohyb, který mu musíme v dostatečné míře poskytnout. Ideální pro jeho kondici jsou dlouhé procházky nebo nějaké zaměstnání, kde se bude realizovat jeho chuť do práce. Při moc rychlém vývinu se stává, že se jim pomalu tvrdnou kosti a může vzniknout křivice. Německý ovčák se proto musí vhodně krmit a nesmí se přetěžovat.

Kynologie: Agility, aportování, obrana.

Nejčastější nemoci: Dysplazie kyčelního kloubu, někdy může být i skrytá, torze žaludku, degenerativní nervové ochrnutí, porucha funkce podvěsku mozkového, porucha funkce slinivky, panosteitis, osteochondrosis.

Zvláštnosti plemene: Při kousnutí mají velmi silný stisk – dokážou vyvinout tlak 108 kg, co ho řadí na 2.miesto. Na prvním místě je rotvajler. Německý ovčák dokáže vyskočit až do 4násobku své výšky. Německý ovčák je dnes jediným plemenem, jehož zájmy se zabývá nadnárodní organizace Světová unie chovatelů německých ovčáků v Německu. Tato nadnárodní organizace má navíc půl milionu členů v šedesáti zemích světa.

Příprava na výstavu: Výstavní pes musí být v kruhu pořádně upraven a ve vrcholné kondici. Nutná je znalost výstavního postoje, výborná ovladatelnost na vodítku a v neposlední řadě také výborné chování psa. Pes musí být připraven na dotek cizí osoby, protože rozhodčí kontroluje psovi chrup a skus, u samců se dělá i kontrola varlat.

Rady a doporučení: Lidé, kteří drží německého ovčáka jako psa do rodiny, neberou v potaz skutečnost, že tito psi velice rádi pracují pro svého pána. Psovi nesvědčí, držíte-li ho pouze pro potěšení a nenabízíte mu žádnou činnost. Přihlaste se proto do kynologického spolku německých ovčáků (na světě jsou tisíce zaregistrovaných spolků) a něco se svým psem podnikejte, např. výcvik, trénink v obratnosti, poslušnosti, stopování, prostě cokoliv, aby byl tělesně i duševně zdráv.

Výživa štěněte: Pro všechny velké psy, a tedy i pro německého ovčáka platí, že štěně v období růstu potřebuje všechny stavební látky a energii na vývin kostí, šlach a svalů. Je-li pes v tomto období příliš zatěžován, může to způsobit nenapravitelné škody, to platí i pro nadbytek potravy, nebo její špatnou kvalitu.

Výživa dospělého psa: Strava má vliv na kondici psa, na jeho zdravotní stav i kvalitu srsti. Pracovně a pohybově vytížený pes vyžaduje stravu energeticky vydatnější než pes, který nemá pohybu příliš mnoho a energeticky vydatná strava by mohla přispět k jeho nadváze.

Výživa starého psa: Starší pes má nižší energetické nároky, a měl by proto dostávat buď menší porce, nebo méně vydatnou stravu. Aby se předešlo nadváze a nadměrnému zatěžování ledvin, může být ve stravě snížen přísun proteinů.